Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čtrnáct let uplynulo od posledního sólového alba Andiho Derise. Jestli byl mezitím zcela vytížen svou domácí kapelou nebo si dával tvůrčí pauzu, těžko říci. Novinka vychází nedlouho po vydání „Straight Out Of Hell“, na které se Andi autorsky významně podílel. „Million-Dollar Haircuts On Ten-Cent Heads“ však rozhodně není nepoužitý materiál, jde o až překvapivě povedenou kolekci písní. Žádná horká jehla, spíš relaxace při (nebo, chcete-li, po) powermetalové koncertní jízdě s HELLOWEEN.
O prvotině „Come In From The Rain“ by se dalo říci, že obsahovala powermetalové a baladické skladby, které se pro tehdejší Dýně nehodily, nicméně většina materiálu byla klidného, oddechového charakteru a už tenkrát ukázala Andiho v trochu jiném světle. Následník, „Done By Mirrors“, byl hudebně vyváženější a svou chmurnější náladou šel ruku v ruce s v té době aktuálním počinem „The Dark Ride“.
Nyní se Andi vrací se zcela novou sestavou, THE BAD BANKERS. Název kapely, alba i samotná lyrika útočí na finančníky a ekonomy, ale to pusťme ze zřetele (přiznávám, že jsem zběžné pročtení textů tentokrát vynechal). Videa a fotografie odhalují, že THE BAD BANKERS tvoří stárnoucí rocková hvězda a tři mladí učedníci. Přesto je novinka vyzrálý a vyrovnaný rockový materiál. Celé album šlape ve středním tempu, čímž plynule navazuje na své předchůdce. Instrumentálně sice materiál nijak nevyčnívá, nicméně na pěkné melodie chudý není. Především si v něm Andi píše písně sám pro své vlastní hlasivky, které si občas musí odpočinout, nebo alespoň polevit.
„Million-Dollar Haircuts On Ten-Cent Heads“ se pohybuje od rozháraných, na riffech postavených skladeb, až po uhlazené, líbivé melodie, připomínající některé zpěvákovy balady z let dřívějších. Melancholickou, přesto výraznou melodii v sobě ukrývá „EnAmoria“. Album má hitových refrénů větší zásobu a například „Blind“, „Who Am I“ nebo říznější „Don´t Listen To The Radio“ rozhodně stojí za poslech. Prezentaci svého rejstříku Andi poněkud přehnal ve skladbě „Must Be Dreaming“, která chvílemi připomíná hlasové cvičení, ale zbytek nahrávky je v pořádku.
I třetí Andiho sólový zásek dopadl nakonec velmi dobře. K tomu připočtěme dobrý zvuk a vokál, jenž když není tlačen do závratných výšek, zní nakonec docela příjemně. Rok 2013 byl pro Derise určitě tím úspěšnějším v jeho dlouhé kariéře. Povedené album s dýní na obalu doplnil koncem roku o velmi pěknou kolekci vlastních písní, no, jen tak dál.
Andi Deris natočil pěkné rockové album. Jeho vokál není tlačen na pilu, ani se nevydává do závratných výšek, písně si píše sám na sebe a pro své hlasivky. Jeho přece jenom trochu specifický hlas tak ve své uvolněné a přirozené formě dodává materiálu mnoho lesku navíc.
1. Cock
2. Will We Ever Change
3. Banker's Delight (Dead Or Alive)
4. Blind
5. Don't Listen To The Radio
6. Who Am I
7. Must Be Dreaming
8. The Last Days Of Rain
9. EnAmoria
10. This Could Go On Forever
11. I Sing Myself Away
Diskografie
Million-Dollar Haircuts On Ten-Cent Heads (2013) Done By Mirrors (1999) Come In From The Rain (1997)
Hodně slušná kolekce hutných heavy rockových písniček. Navíc Andi zavzpomínal temnou produkcí kdesi až na časy Games People Play. Spokojenost, stejně jako na dvou předchozích albech.
Nej: Blind, Who Am I
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!